Na cestě domů
  Poslední dny v Liverpoolu už naštěstí utekly rychle, dva dny před odjezdem jsem už měla vzorně sbaleno, 20.12. jsem nasedla na vláček a vydala se za Káťou do Londýna. 
  Radostné setkání proběhlo symbolicky na stejném místě, kde to všechno taky vypuklo - na Clapham Junction, kde jsem před 4-ma týdnama seděla na báglu a brečela, že je všechno na ho..o. Zašly jsme do pubu U pluhu a dvě hodiny na sebe chrlily zážitky, pak jsme se přesunuly k nim do budhistického centra, mají tam moc pěknou kampu a všichni byli strašně příjemní a milí, navíc jsem dostala masáž zad a červené vínko, takže navýsost spokojená...ráno jsem jela Kačku vyprovodit na Viktorku a nakonec mě ukecala, ať zkusím počkat,jestli nebudou mít v buse místo, že bych jela už s ní o dva dny dřív....stálo mě to sice dvě hodiny nervů, ale nakonec pan řidič pronesl tu nejnádhernější větu :" Tak si utíkejte koupit jízdenku!", to moje "juchůůůůůů" slyšeli snad všichni v okolí...no pak proběhla ona nekonečná cesta domů, eště že jela Kačka, takže jsem nepošla hlady ani žízní:o) děkuju!!!...Eurotunel jsme prostály ve frontě na záchod, na mě přišla řada, jakmile jsme vyjeli v Calais:o)))
 Doma jsme byla v deset, zem se m i houpala před očima, utíkala jsem koupit dárky do města, v Hortezu mi Jeníčkovi kolegové nalili dva panáčky slivovičky (výborné!!!!) a já si řekla " Máto, tož vítaj!" :o)...Vánoce můžou začít! Ještě kdyby ten snížek byl!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Okomentovat