Když mě jako nebaví chodit na boulder samotnou a s tebou je tam vždycky taková prima zábava....
 
...mno takže dneska jsem si ráno řekla, všecko nabalím hned teď, ať pak zas nepříjdu pozdě...jak jsem řekla, tak jsem neudělala, takže 15 minut před srazem s Ledničkou pobíhám po bytě a hledám, co všecko budu potřebovat... zamykám byt a sbíhám poschodech dolů, bo mám na desetiminutovou cestu poslední 2 minuty... ve třetím patře si vzpomínám, že nemám foťák (bo jsme se posledně domluvily, že uděláme nějaké drsné snímky, abysme měly vnoučatům co ukazovat), takže zas vybíhám zpátky... foťák mám, zamykám a sbíhám do přízemí, kde si uvědomuju, že jsem si nesbalila lezky... frčím k nám na půdičku, chvilku přemýšlím, kam já jsem je vlastně dala...aha! kotelna!...takže sbalit a rychle vyrazit, bo sice Lednička je už za ty leta zvyklá čekat, ale dneska není toho času...vybíhám na ulici, na mostě konstatuju, že ty zapomenuté náplastě na prstíky a pití nějak oželím...tryskem přebíhám ulici s patkou slunečnicovýho chleba z Kromeříže v ruce a je to dobrý, Sabotážka se směje...u baru opětně nepobíráme "pana barmana" bo on je takovej divnej ale fajn :o))(ten boulder je aji s hospůdkou...né že by lezení bylo krycí jméno pro to jít chlastat)...no a malá kobka je celá naše:o))...hnedka se pokouším zvítězit nad technikou, mačkám pover a plej, zvyšuju volume a huž nám zpívá aji jedinečný/úžasný/kouzelný zpěvák z Audioslave...zbývá jenom začít :o)))...pak už začíná klasika a obvyklé trápení v primitivních cestách...děláme pár fotek, když už jsem ten foťák vzala, a dokonce je aji záznam na videju, akorát že naležato...no nic příště budem chytřejší:o))))...tož tak, původně to měla být jen zmíňka na pár řádků, ale jaksik to nevyšlo...
P.S.: Bezruké vrahu Frantíku alias Milhausníku ta cesta v rožku v zadu se všem strašně líbí, dobřes vymyslel;o) si néééélepčí!..taky je to jediný co z těch tvých hrůz přelezu:o)))
0 komentářů:
Okomentovat