No opetne to zaclo zvesela, kdyz jsem se na hlavaku v Parze potkala s Dzejbym, jak nas pak prepadl Blbecek z Ostravy se sousedem v parku plnem fetaku, jak jsme pak zasli do Antu na pivko a obevil se tam aji Matysek se zenou, jak Mel Gibson byl uplne mimo, ze je jinde a prosakoval mu flastr a tak, jak jsme pak se sousedem provozovali indiansky beh z Antu na Florenc, jak me pak kluci vyprovazeli, jak se mi podlomily kolena,kdyz jsem zjistila, ze ¾ osadky busu tvori cigosi zo Slovenska. Hned prvni konflikt nastal, kdyz jsem dosedla na moje sedadlo, bo se ozvalo: Hej to misto je moje! A mladej cigos se me snazil vytlacit, zrejme ani neumel, cist, bo mu jeho kamarad musel rict, ze mam pravou jizdenku a ze se stehovat bude on ne ja…nicmene cela ztmavela komunita od te doby na me vzhlizela dost podmracene,. Bala jsem se pak usnou, ale ono to ani neslo, pac zepredu se na me sklopil kupodivu cigan a kdyz jsem ho chtela napodobit, ucitila jsem v zadech mohutne rany a smradlavy dech za hlavou mi oznamil: Tak to ne holka, me pada pohar, ty si to narovnej!
Pani, co nas mela v buse na starost, se na me jen soucitne podivala, nicmene to nechala tak..Toz jsem to s panem smradlavym dechem usmlouvala na dva stupinky snizeni sedadla a vic ani ranu. Pan vedle me se zacal modlit, byl to budhista…doufam, ze se modlil aji za me, bo ja po tech dvou incidentech mela fakt na kahanku…mno u Plzne zaclo plakat cigance a na kazde pause jsme si vyslechli trocha folkloru, bo cigosi hrali na kytary, toz to mi nevadilo:o]
Na hranicich kupodivu dukladne sacovali jen “belochy”, a jednoho nam hned za hranicema Nemcouri zabasli a tim to haslo…az do Anglie klid….
Ve Folkstone jsem se pokusila aktivovat britskou SIMku-marne, toz to zas bude vesele skrz ubytovani, nastesti pan budhista, puvodem z Ceskeho Tesina, mi nabizi pomoc a z jeho mobilu se dovolavam na Velehrad[ceskoslovensky krestansky dum] a bukuju si ubytovani…uff aspon ze tak…dalsi stres za sebou. Zacina se mi klubat opar…
Na Viktorce se s panem budhistou loucim a frcim na Nothing Hill, kde budu bydlet. Na Velehrade mi otvira cigos, tak se malem vyvracim, pak se vyvracim podruhe, pac mi oznamuje, ze slecna z recepce je ve skole a ze me ubytuje nejdriv ve ctyri, je pul jedenacte…
Chvilku vaham a pak volim reseni prochazka Londynem s baglem na zadech..never more…jedu na nejzassi bod, kery chci navstivit – Tower, ten me zklamal, pres Tower Bridge jsem presla na stezku podel Temze a vydala se k Shakespearove divadlu Globe, pak ke slavnemu Oku s ceskyma sroubkama, Big Ben, Buckingham Palace, Hyde Park[paradni veverky!!!] a dom, prochazka na 4 hodiny + svacinka.
Na Velehrade mi oznamujou, ze slecna zas nekam odesla a vrati se za hodinu, toz uz cekam uvnitr jeste s pani Hanou z Kosic {61let}, ktera prijela vydelat penize, bo z duchodu na Slovensku zit nechce…tak si povidame, pak nas ubytujou a ja na pokoji potkavam Maju od Presova, co se mnou jela v buse. S pani Hanou se jdeme projit, koupit redukci a na internet.
Vecer jeste povidame s Majou a pak zkontroluju utesneni mojich tatranek, bo mame na pokoji pasticku na mysi a po 14 denni zkusenosti bydleni s mysi ze Zelandu, uz zadnymu hlodavcovi nic nedaruju!!Usinam okamzite.
Rano presun na vlak a trada do Swindonu. Cestu k Johnovi jsem nasla pomerne v pohode, i kdyz to nebylo tak jednoduche, jak to podle mapky na netu vypadalo…toz ted obyvame domecek v takove pry dost nebezpecne ctvrti na uplnym konci mesta. Sue, predchozi pecovatelka, na me chrli tisic informaci, nejvic co se uklidu tyce, bo mi pripomina Moniku z Pratel [Erzo, kdyby videla nase pokoje, tak ju trefi:o]]]] Po Suine odjezu behem hodinky kupuju Johnovi 2 veci z teleshopingu a tim to zdaleka nekonci. Myslim, on musi okamzite zapomenout, co uz vsecko skoupil a co ne…jinac mi furt zpiva a pac mam v kuchyni babycare, slysim ho opravdu vsude…ale One of Us od Joane Osbourne umi fakt hezky:o] Pres den sem chodi na vypomoc jinci pecovatelky a na noc je tu specialni pecovatel bud Veronika{64let}-fajn babca a nebo jamajcan Sean {okolo 40} ten prijde dneska ,tak su na neho zvedava, bo pry je strasny prase.

28.3. Rano bylo vsecko spatne, malem jsme Johna, podle Johna, zabili a pak jeste cosik, cestou na nakup jsme se stavili na dva drinky v hospode, toz zas na me vsici cuceli jak na exota a ja se k tomu pysnim oparem pres pul tvare, esteze Dubova kura zustala doma:op. Po nakupu to byla dom docela adrenalin cesta, bo Johnovi se vybila baterka v elektricaku a bylo docela realne,ze zustane stat nekde na ulici a nenadelame nic, ale dojeli jsme…toz tak, prave jsme dojedli Fish and Chips a John uz spi…nastesti..den je za mnou! Dalsich 13 prede mnou juchuuuuuu!!!