"Slovo Nebel znamená Mlha, ale lze jej číst také obráceně - jako Leben, tedy Život. A o životě, který se nám občas ztrácí v mlze, je i celé tohle železniční blues," říká Rudiš.
Postava železničáře Aloise Nebela, kterému se v mlze vynořují vlaky a traumatické zážitky z minulého století, se poprvé objevila v příběhu Bílý Potok (2002). Následovalo Hlavní nádraží. (2003). "Nebel je hodně nešťastný člověk převálcovaný dějinami, je to katolík i komunista a ještě navíc slušný člověk, který třeba rok ukrýval na půdě sovětského zběha," dodává Rudiš.
"Alois Nebel změnil a zamotal náš život. Třetí díl je asi úplně nejtemnější a nejsyrovější," prozrazuje Jaromír 99. A Rudiš dodává: "Nelítostná minulost se tu prolne se syrovou současností. Do života Nebela zasáhne velká povodeň, ale také konečně velká láska."