Za Jachtičkou v Kérkonošách

Původně mělo jít o velkou Ema Tour 2007, bo úkol zněl jasně: 1. Navštívit Brendyho, 2. navštívit Jachťoura, 3. pobýt týden na kurzu monoski v Jánkách....ale všecko bylo jinak...


V pondělek jsem vyjela uskutečnit dlouho plánovanou družbu s Jachťourem. V Hradci na náš bus nepočkal spoj do Pece, takže se to celé trocha zkomplikovalo, ale jelikož už mám tuhle cestu za ty roky docela najetou, bez mrknutí oka a s kupou sprostých slov na dopravní systém, jsem přesedlala na vlak a svištěla dál.

Jelikož došlo k téhle zápletce, dohodli jsme se s kolotočářem, že na něho počkám v Trutnově na nádru a musím říct, že za tu půlhodinku, jsem se od místních dověděla tolika nových a užitečných rad do života jak nikdy:o)))!!!

No a pak už přišel Jachťour a šli jsme k němu domů, já poznala Tobiáška, akorát pořád vlastně nevím kerá část toho parádní psíka je jeho, bo říkal, že vlastní jenom jeho půlku...taky jsem dostala na uvítanou panáka a to né ledajakýho - vodku, ve které byly naložený feferonky, tak jsem si málem hned po příjezdu poplakala, bo to pálilo přímo bestiálně...pak už jsem se trochu bála dalších nabízených věcí, ale jako to už nebylo potřeba, bo všechno chutnalo skvěle. Taky jsme zašli na stěnku (tož moje podání opět katastrofa) a pak nějaký to pivo a spát:op???

Ráno v pět jsem měla šok, když zazvonil jeden z nastavených budíků, v polospánku jsem následovala Jachtičku na skibus a celou cestu do Pece prospala.

No a pak jsem se svezla za skůtrem na vlečce a seznámila se s ostatníma kolotočářema a pak jsem se snažila celý den neusnout. Byla jsem podrobená křížovému výslechu a vůbec! Taky jsme občas lyžovali, ale mě se asi nejvíc líbilo na židličce před boudkou na sluníčku, bo jsem byla K.O. a navíc tam vysedal pan Wrestling a pan Skopčák s úúúžasnýma kotletama a čelenkou!

No a po práci legraci, takže jsme jeli na večerko na Javor, ale byl tam nechutnej sníh,takže jsme zas rychle svištěli zpátky a pak hurá na pivo. No jako s Tomášem to byl zajímavý večírek, pamatuju si prvních pár minut pak už ne, bo jsem pomalu usínala za živa.

Poslední den, jsem byla nějaká přepadlá, taky z toho, že mi den před tím volal Mara, že jsou Jánky zrušený a tím pádem mě čekala cesta domů...takže jsem tam kolotočářům postavila dva výstavní sněhulajdy, naposled se nahřála na sluníčku, vyžrala jim ledničku a frčela na skibus do Jánek.


V Jánkách jsem poseděla s Marou, vyklopila všecky drby, co jsem věděla a pak běžela do Svobody nad Úpou na bus do Hradce, bo jsem se nějak moc zapovídala a nestíhala jsem. Jako s tím batohem a v těžkých pohorách to bylo po té asfaltce silně výživné a asi jsem trhla aji traťový rekord..bo to byl hnus ale stihla jsem!

A hádejte u kerýho sedadla bylo pak až do Hradce nejvíc zapařený okýnko:o)))!!!!

Z Hradce jsem už dom frčela vláčkem, a cestu jsem v podstatě prospala, bo mě ten čerstvej vzduch nějak zmohl...jo a ještě v Pardubkách jsem sledovala dva týpky, keří řešili typy vagónků, kerý přijedou s jakým vlakem a co jak kde změnili, a kde budou jezdit mikrobusy místo autobusů a tak všecko kolem dopravy, tož blázni, takhle večer v zimě vyhlížet každé vlak...to by mě mohlo!!!!

Tož tak to všecko bylo, návštěva se mi moc líbila a doufám, že se zas všichni brzo uvidíme, akorát mi teda nevyšel nějak čas na toho Brendoše, snad mi odpustí....

0 komentářů: