v pátek, po mém týdenním pobytu v Coventry, jsme s Jackie večer vyrazily do centra na večeři, kterou sponzorovala společnost, pro kterou Jackie pracuje. Pod sochou Medivy( slavné dívky, legendu o ní tu vypisovat nebudu, buď si ji najděte nebo se mě zeptejte osobně:o) jsme odpálily cigárko a dokodrcaly se do Nandu´s. Restauračky, kerá dělá kuřa ne tisíc způsobů. No společnost to byla vskutku úžasná, ženská část mě považovala za povl,tak se ani neobtěžovala odpovědět na pozdrav. Chlapi se rozdělili na dvě půlky, první mě pozdravili a pak jsem jim byla ukradená(což docela chápu) a ti ostatní se se mnou normálně bavili a bylo to fajn, Hlavně byl úžasnej jeden Ind, se kterým jsme se hodně nasmáli. Doprovázel tam svou kamarádku, šedesátiletou Margaret, kerá neměla přední zuby a nejbrutálnější stoličky, co jsem v životě viděla :o)))....no a já po týdnu měla fakt normální jídlo a pocit plného žaludku

nechápu proč,ale pořád mě strašně zaráží ta anglická mentalita...asi to bude tím, že nám je ve škole v angličtině furt dávali za vzor a že oni sami dávají světu najevo svou dokonalost a nadřazenost a přitom ve skutečnosti jsou strašně hloupí. Zůstávala jsem sedět se spadlou bradou,když jsme sledovali v televizi různé soutěže, kde lidi nebyli schopní říct kolik je 7 x 8 aniž by požili kalkulačku, nebo vyspelovat slovo milionář, nedej bože říct ho!

taky mě zaskočila brutalita lidí, sotva jsem utekla z domu před všude propíranou kauzou Kuřimského Ondry, v Anglii měli podobný případ, kamarádi svázali a zavřeli svojeho kamaráda v garáži, krmili ho jen slupkama z brambor a natáčeli ho na kameru a nutilo ho říkat, jak je spokojenej, najezenej a nic mu nechybí a přitom bylo vidět, že už ani nemá sílu mluvit…po pár týdnech umřel…hlavně že se děti bavili!

no a Honzík odjel na Iceland, a psal, že má nádhernej výhled z pokojíku na Atlantik, za baráčkem vodopády a ledovec…takže to musí být suprové, tak držím pěsti, aby se mu tam líbilo :o) Vzápětí na to, mi psal Hrachovkáč, že je taky na Icelandu a já začla brečet, páč tam chci taky!

a všechno zavšila Jackie na poště, když jsem za ni vypisovala dobírkovej papír a ona mě okřikla, že to „s“ mám psát víc anglicky :o))) mimochodem by mě zajímalo,jak se píše víc anglické „s“ :o)))

to že jsem z Coventry cestovala vlakem místo hodiny hodin šest díky záplavám a dojela do Londýna až po půlnoci (díky další pečovatelce) už ani pomalu nestojí za zmíňku, akorát bych chtěla poděkovat Romče a Honzíkovi, za azyl, báječnou véču a snídani, filmy a za prima večer :o)