Rodinný zájezd Veverkovic na Súlov
V pátek si s brašulem říkáme, že teda jo! Balím, mizím na vlak a o půl šesté su ve Svinově...děláme menší nákup v Tescu a tradá směr Slovensko!!!! V kempíku nejdřív nenápadně obcházím kolem stolíku a snažím se zjistit, estli ta holčina je a nebo není Pájka, bo v té tmě to nejde poznat a z dopoledních zpráv jsem měla ověřeno, že majou být v Holentallu...nakonec to ona byla, aji s Kámou, Bíňoskem a Bětkou. Na to se ze tmy vynořil Fúfa s tatou a já zjistila, že jsem odjela z Olomouca, abych je všecky potkala tady :o)) Po večeři svařujeme s panem Míšou první dva litříky vínka a povídáme a povídáme...v noci mám brutální sen, že jsem se Sabotážkou a její rodinou celou noc kuchala kapry :o)))))
Ráno cestou do skal potkáváme ostravácký auto s Adamem, Jurynem, Mařenou a Kačkou...pod skalama, zjišťuju, že půjde do tuhého, bo na rozlez lízt něco, co jsem nepřelezla, ani v době své největší slávy(která nikdy nebyla:o)...mno takže Míša tu šestkovou cestu vyběhl jak srna, já ju pak teda taky vyplazila, slezla s rukama, jak kdybych prošla osobním soubojem s medvědem aneb krve jak z prasete a bylo, další cestu Kupa hněvu jsem si přejmenovala na Kupa kurev, páč ten vklíněnej šutrák nešel zdolat v Míšových šlépějích, tož jsem zvolila svoju strategiju a po 5 minutách rašplování se o skálu, jsem to během 5 sekund přehopkla jako by nic a z toho plyne ponaučení:" Je dobrý si brát příklad z lepších, ale je třeba si uvědomit, že v došahu člověku těch 40 cm fakt chybí :o)))! Na vrcholku jsme sledovali podzimní barevný les, ze kterého trčely bílé skály a já si připadla jak v Dolomitech, na louce ovečky dělaly brokolici, když přebíhaly z louky na louku, prostě romatika jak cyp :op No a takové pěkné cesty jsme pak vylezli ještě dvě a na závěr jsem dali krásnou dvojdélkovou cestu a jako fakt super. Spokojená jak blecha jsem šla ještě fotit trochu té přírody, bo Östraváci zamířili rychle do hospůdky.Tam jsme kulturně poseděli, pak jsme s Mišanem pojedli brutálně slanou čočkovou polívku (ano přiznávám, jsem vinen!!) a šli jsme chrnět. Akorát jsme se co chvila budili žízní, bo ta polívka, to byla fakt síla :o))) a když se mi podařilo usnout, tak se mi zdálo, že mě nepustili do letadla a já se vrátila dom a kuchali jsme s našima kuřata...fakt psycho sny:o)...estli to bylo tím Disco - stanem nebo co?!...
Ráno si už ani neberu sedák, bo nemožu ohnout prstíky díky oděrkám, takže jen pobíhám mezi Ostravákama a Olomoučákama a zevluju. No a kolem třetí odjíždíme s Vikim a Romanem, mojim panem učitelem Statistiky do Olmika. A tak jsme se strašně hezky měli a fotky budou až se Blbeček z ostravy pochlapí a sežene si čtečku bo co to potřebuje :o)
tak photos tu: http://k-7.rajce.idnes.cz/Sulov_Zari_2007/
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentářů:
sestri ja si zas na hikeu brutalne rozedrela patu...asi nam neni souzeno...ale ty tvoje sny,to uz je fakt moc..me se dneska zdalo o ruznych zpusobech umrti v bosne,takze taky mco fajn:D pap
koukám že rodinka se opravdu nezapře:-D
member of disco tent :P
Okomentovat