Do Vídně jsme jeli s Fátim vyzvednout Mutti vracející se z Mostaru od naší drahé Eržiky.
Ráno jsme vyjeli z podmračené Hané, ale jak říkal taťulín na Bluepointu psali, že od hranic má být hezky a jen ve tři hodiny, přiletí nad Vídeň lokální mrak…tak jsem tomu veřila. Už za Brnem se dělalo hezky. Na Pálavě bylo přímo nádherně a o Rakousku platilo totéž. Ve Vídni jsme se drželi vytištěné navigace od klusťóši Mišelina. Ta nás spolehlivě navedla do zdálo se průmyslové zóny za město. Nachvilku v autě zavládla panika, že už jsme klíčovou odbočku do ulice, kde autobus vyflusne Mutti, přejeli a jedem do háje. Nicméně po ujetí dalších stovek metrů zjišťujem, že jsme na toužebně hledané ulici.
Našu káru jsme nechali zaparkovanou před kancelářou Nikiho Laudy a vydali jsme se směr město. Došli jsme až k Hundretwasserově domu, nafotili něco málo fotek a přemýšleli, jak všecko rozvrhnout, abychom postíhali, co jsme vidět chtěli a nepřišli pro mamču pozdě. Bo příjezd měla o půl jedenácté večer. Kousek od barevného domečku pana Hundretwassera jsme za podjezdem objevili stojany s kolama na půjčení. A zrodil se plán, že bysme mohli na kolech projet trasu z centra k Šénbrúnu. U stojanů naštěstí byly nějaké Češky, tak jsem se šla optat, jak celá věc funguje a bylo.Nicméně jsme zamířili do centra a až v půli ulice nám došlo, že bude lepčí nejdřív zajet do nejzaššího bodu a pak se s přibývajícím časem vracet zpátky k autu.
Takže otočka na patě a zpět ke strojům, opět můžeme poděkovat neznámé cizince, která nám poradila zvítězit nad technikou a mohlo se vyrazit. Sice jsme co chvila stáli, bo orientace v cizím městě jízdmo s mapou v košíčku není zrovna nejšikovnější…navíc taťulín si sebou nevzal brýle, takže orientace v mapě spadla kompletně na mě, což mi zrovna v danou situaci moc neulechčilo při rozhodování, kudy dál…ale zdárně jsme dorazili až před Šénbrún. Tam jsme kolca přicvakli ke stojanům a zamířili jsme do areálu. Zařadili jsme se do davu mentálně postižených lidiček, co tu byli an procházce a já si připadla ajak na Pastvinách s našima mentolkama:o)Už jsem se nemohla dočkat, až opět uvidím svou lásku šakala na fontáně, ale nejdřív jsme teda ještě vyfuněli do kopce, pokochat se panoramatama Vídně. Došlo aji na šakala, kachny a další věci. Pojala jsem podezření, že jsem na lavičce zahlédla dokonce stejného pana dredatého, kerého jsme tam v loni potkaly se Sabotáží.
Po prohlídce jsme opět zamířili ke kolům, ale nějakou záhadnout léčkou mi automat moje kolco nechtěl vydat, takže do centra se jelo metrem. U koupi lístků nám asistoval pan bezdomovec mluvící plynule anglicky :o)
Výstup Karlsplatz – joj tak takhle strašidelný podchod v metru jsem ještě nikde neviděla, zahuleno, plno postaviček opilců a feťáků, do toho fanoušci Rapidu, my dva s taťulínem a babička s šátkem…přiznávám, že jsem měla lehce secvaklé půlky…vylezli jsme u Státní opery a zamířili ke Štěpánovi. Cestou jsme oslintali výlohu obchůdku s mořskýma potvůrkama, koupili jsme si zmrzku, koukli se na konec bohoslužby do Sv.Štěpána a zamířili k NeuBurgu. Pak jsme mrkli k muzeím, já se vyfotila s Pampeluchou, a kolem radnice jsme se pomalu stočili zpět. V parčíku za divadlem jsme povečeřeli, tatin byl zhnusen, páč nám krabičku od jídla vyblízal kolemběžící psík, a tak jsme se slovy taťulína: „ proč ho ta ženská za to nenakopla??!!!“ vyrazili směr naše fáro :op
Na náměstí se mezitím sešli fanoušci Rapidu, všude stáli policajti, zpívalo se, střílely se dělbuchy a my rychle vyklidili pole:o))) Uličkama jsme došli podél Dunaja k autu a vyšlo nám to akorát hodinku před příjezdem mámy. Pustili jsme CD a čekali, najednou telefon – Mutti volá, že jsou teprve u Grazu, takže to znamená minimálně další tři hodiny čekání…pouštíme druhé…třetí…čtvrté CD, pak usínáme, já se budím a beru si Goráčovku,abych se zapařila, bo je mi strašná zima. Kolem půl jedné ráno mamča volá,že už je tu. Na zpáteční cestě usínám před hranicema a budím se někde u Prostějova. O půl čtvrté jsme doma jak na koni a já jdu okamžitě umřít do postýlky.
Velký obdiv patří taťulínkovi, který byl schopný odřídit zpáteční cestu a ráno vstát do práce!!!