Ema-ma-blog-Ema-se-ma: Co sa všecko událo :

Co sa všecko událo :

- BOBR CUP 2008 : Klasický doběh na startovní výstřel,

nově helikoptra nad hlavama diváků, Klan Kvók jeden ze sponzorů tétok akce, mum radí cyklistům u Templu při sjezdu :o)), a hlavně setkání s Cufim a family, s Ivoušem a Pafčou, Brambuš, a v neposlední řadě s Fančou a Maličkým. Vyzvedávám výkon našeho Liborka z Uhláča, kerý se o svém působení v roli běžce v závodě dověděl 5 hodin před startem a i tak podal závidění hodný výkon!!! http://www.bobrcup.cz/bobrcup/

- PUTOVÁNÍ VINOHRADY : páteční pochod večerním Brnem a hledání volného místa v hospůdce nakonec dopadlo dobře. Noční vloupání spolubydlící do bytu už tak veselé nebylo, ale nakonec dobře dopadlo :o)) Sobotní vstávání v šest ráno, nic pro mě, cesta autobusem do Rohatce byla veselá (Posuňte se víc! My se posunem,ale opačným směrem -Ven! Pusťte sednout tohohle invalidu!). Na nádraží bere Maja mapku pochodu a volíme prostřední trasu 17km, tu skoro proběhnem, bo Majuš potřebuje stihnout vlak ve tři, nicméně prvních 14 km je silně nezáživných, bo se jde placatým lesem, kde sice začíná podzim krásně zbarvovat listí ale jináč nic na koukání, "dobíháme" skupinky , které vyšly dřív. Obědváme za chůze, prostě pohodička :op

Pak se v lese vynořuje první burčáková zastávka, majitele jsme přejmenovali na Pana Splaška, bo to co vydával za burčák, se fakt nedalo pít. Pokračujeme dál, na spojce všech tří tras je dav lidí, připadám si jak někde v průvodě, dáváme další košt, červený burčák je jednoznačně lepší, nicméně plný kousků jablek :o)) takže začínám trochu lámat hůl nad toutok akcí...nicméně konečně se začínáme přibližovat mnou toužebně očekávaných vinohradů. Odpočíváme ve stohu, pak se znova zařazujem do průvodu a docházíme Pod dubovů horú k Mutěnicím. Toď je veselo, ale na mě nějak moc přelidněno. Nicméně burčák už tu stojí za to a tak se můj názor na tuhle akci začíná zase rozjasňovat. Posledních pár kilometrů do Mutěnic je nádherných a já se tak trochu vracím na Zéland k Blenheimu, kde jsme si takhle na podzim vydělávali ve vinicích, na výjezd za velrybkama :o)

- JAZZ TIBET CLUB - AZÚCAR CUBANA : tímto bych chtěla moc poděkovat paní Kateří, že mě pozvala na tutok parádní kulturu. Nebýt incidentu s panem Tričkem, myslím, že tato akce byla Nambr Van a hlavně : Marjánko, nechte ji tančit, vždyť má tak krásnou hnědou sukni!!!

Poslechly jsme si a potancovaly na písně známé i neznámé, stejně tak s lidmi známými i méně známými, a já se oslím můstkem potkala s Radkou a (V)Láďou, keří studovali souběžně se mnou v našem gymnaziálním elitním ústavě :o) a samozřejmě nesmím opomenout Bětku a její šok z výběru oříšků :o)

AZÚCAR CUBANA (Kuba/Sk)
Jazz Tibet Club Olomouc

Janely Fernández Diaz - zpěv, Yoanna González Hernández - klavír, zpěv, Eddy Portella - percuse, Martin Ďurdina - trubka. Samba, salza, cha cha, bachata a ostatní rytmy a melodie proslavené filmem Buena Vista Social Club v podání vynikajících kubánských a slovenských muzikantů.

http://azucarcubana.sk/

- LAMAČ DÍVČÍCH SRDCÍ A KLÍČKŮ V ZÁMKU OD KOLA ZPĚT V OLOMOUCI!!! aneb ŠTĚPAJZŮV OSLAVNÝ VEČÍREK PO NÁVRATU Z INDIE :

Ve středu se měla U Kuděje konat prezentace Štěpajzových fotek a povídání o tom, jak malým Indouškům stavěl školu v Západní Indii, nakonec z toho byl podařený večírek bez fotek, pouze s vyprávěním. Sešli jsme se v hojném počtu, lačni vyslechnout si poutavé vyprávění, Zbyňour navracivší se z policejního výjezdu se nestačil divit a zle se na Štěpajze díval, když se tentok chlapec již ve značně unavené náladě pokoušel nasednout na kolo a jet domů. Zbyňa byl tedy ujištěn, že Štěpajz na kolo nevleze a šlo se pjéšo dom. Pravda musela jsem odolávat vilným pohledům Maličkého a jeho lákavým slůvkům o strávení kvalitní noci v hnízdečku lásky, nicméně jsem ho nechala se slzou v oku stát u popelnic a vyrazila jsem spořádaně domů. Za Uhláčem jsme však Zbyňocha setřásli a na Náměstí Republiky proběhl první pokus o nasednutí, Štěpajz mi nabídl svou Rikšu a že prý si mám sednout na štanglu, že mě sveze. Sotva jsem s nedůvěrou nasedla, už jsem ležela na zádech :o)))jak jinak a Kikouša se nám neskrytě smála. Eštěže nás Zbyňour neviděl! Bo by nás beztak zbil pendrekem! Druhý pokus už vyšel a tak jsem byla svezena k hotelu Palác, Kikouška před náma šněrovala mezi tramvajovýma kolejama a bylo veselo, u paláce Štěpajz zamkl kolo ke stojanu a šel eště na vínečko za kamarádkou do Vinárny - no jo Ostravsko se nezapře :op Druhý den jsme se dověděli o jeho zalomeném klíčku v zámku kola a jeho následné krádeži svého vlastního kola za denního světla :o) teď ještě čekáme, jak dopadne ta promítačka fotek...

Tak to jsou oni, šoldíci, kteří kvůli nebo spíš díky Štěpajzovi a jiným chodí teď do školy :o)

- PÁTEČNÍ SMĚNA V UHLÍ : to by člověk nevěřil, co se mu takhle může v pracovním procesu stát. Fanča nám nerozšířil řady známých u státní policie, tudíž za všecko může ON! A tak se udělala malá tryzna a zatím čekáme na stížnosti zákazníků...

0 komentářů:

Okomentovat