...opětně zhnusená odjíždím na druhou část kurzu, po chaotickém balení (jinak to snad ani u mě nejde) vyrážím do Hudy na brigádku. V půlce ulice si uvědomuju, že by možná nebylo na škodu, si vzít aji hůlky. Takže se vracím, vyslechnu si tisíc nadávek od Eržiky, kerá kvůli mě musí sejít těch pět pater, odemknout mi sklep, kde sundávám hůlky ze skříně, oprašuju vak na lyže a mizím, bo Erža je silně nakrknutá.
V půjčovně si vyzvedávám Deamony (to by měl Demonek z Třince ze mě radost, že Sabotážko!:op) a spokojeně si vykračuju do města sloužit lidu. Dvě hoďky utečou jak voda a já svištím k Metropolu (kino), kde už mě čekají baby v jeepu. Do toho mi volá mamka, že prý kolik mám nabalených lyžáků a já si říkám "Aha!" a přiznávám, že jeden. Bo druhý mi zapomněl vrátit pán v půjčovně, tož super. Mamča slouží jako rychlá spojka a zachvilku už se řítí z tramvajky s lyžákem v igelitce. Do toho mě stresuje telefonátem Anička, prý kde su, že oni stojí v zákazu stání cca10 metrů od policejní stanice, tož pré ať si pohnu...

(Foto sjezdovky a tam někde aji mě, z webkamery v době, kdy jsme dělali zápočty, proto jsem to taky dala!)

Při plužení hážu ukázkovýho tygříka a vazům v koleni se to zas moc nelíbí...mno a pak po obědě ukazujem ještě jednou na známky carvingovej oblouk a krátký obloučky a pak je nám oznámeno, že jsme to všichni dali a možeme jet o den dřív domů za maminkou. Tož se s Renčou modlíme, ať stejně dopadne aji Anička, abysme po večeři mohly frčet nach Olmik a taky že jo! Natlačíme do sebe pašíka s knedlíkem a se zelím, pokradem tatranky a vyrážíme domůůůůů! Jináč ještě na doplnění, se to neobešlo bez úrazů, Leňa si pohmoždila vazy v rameni, když se po pádu zamotala do ochranné sítě a Vobo se mi taky zranila a udělala si něco s kolenem, taky vazy, ale stihla pak ještě dneska odehrát dva zápasy ve floorbalu a podařilo se jim zachránit extraligu, takže hluboce smekám a na pořádný vyšetření s kolenem půjde až posléze...takže tak!