Rána z čistého nebe
...historie se opakuje...tentokrát se netýká přímo mě, ale jednoho moc fajn človíčka...je krásnej sluníčkovej den a najednou tma a okolí se zhroutí a vyvalí se hustý oblak dýmu, který dusí a dusí, země pod nohama se propadá a člověk mizí v černém slizu lží a zla...kurňa, chlape, doufám, že zabojuješ a to sluníčko, zas bude neoddělitelná součást tvojeho života...stejně jako ty nechápu, že si lidi jsou schopní dělat takový zvěrstva... su s tebou, plantážníku!!!

Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
0 komentářů:
Okomentovat