Ve čtvrtek jsme společně s Pavlem udělali zápočtový test z Teorie a didaktiky sportovního tréninku, já si doma vyzvedla lyžičky a batůžek a prchala na vlak do Jánek. Na nástupišťu jsme se potkali s klučinou, se kterým jsem kdysik v pravěku učila v lyžařské škole a co mu furt nemožu přijít na jméno. No do Pardubek jsme seděli každý jinde, páč vlak byl narvaný k prasknutí a pak už jsme povídali a on spal a já se učila a polívala jsem jednoho pána minerálkou, která mi začla z ničeho nic vytékat z obalu na lyže, kam jsem si ji při přesunu schovala. Z České Skalice do Trutnova byla výluka, takže jsem si užila i jízdu po místních kotěhůlkách v buse a ve Svobodě už na mě čekal Mara a jelo se bydlet.

V pátek jsme si "užili" parádního lyžování v namrzajícím dešti, mlze a difuzním světle, navíc Efče se začal lepit sníh na stabíky, takže chudinka furt ležela na zemi a vypadala jak sněhulák. A já zas jak rytíř, heč!:o))) Páč ten deštík nám na oblečení vytvořil ledovou vrstvu, kerá při sebemenším pohybu dost hlasitě praskala. O tom, jak jsem po každém třetím obloučku musela rozmrazovat brýle, se nebudu ani zmiňovat, páč bych se znova musela rozčílit. taky jsme se s Evčou pěkně vyválely, když jsem jí už vysílenou svážela ze sjezdovky, zapletly se nám lyže a já jí přeletěla a až moc si protáhla m.sternokleidomastoideus, a následky toho pádu cítím ještě dneska (pan doktor na chiře vyloučil zlomeninu, tak jsem si asi opravdu jen zastrečovala za hranice možností :o)))

Večer jsme uspořádali večúrek číslo dvě, tentokráte aji s Bělou, Standou a Vladěnkou. Popíjeli jsme vínko, keré se nabralo v Plusu ve Vrchlabí při zpáteční cestě ze Špindlu a bylo zase veselo.

V sobotu se konal den "Dé", páč došlo k radostnému setkání po roce a půl s Honzíkem, i když ho ve filnále překazil Mara alias Mirek Dušín ten den prostě a nezapomenutelně Černý jezdec. Ráno jsme se teda mohutně s Lizárdíkem naháněli ve Špindlu, ale nakonec jsme se našli, olóbali, lehce povykládali a šli jezdit...bohužel jsem byla ten den moc vytížená, tak jsem měla na Honzíka málo času, a když pak bych už ten čas eventuelně měla, tak všecko překazil již víše zmiňovaný Černý jezdec...tak jsem byla smutná...

Nicméně večer se dostavil do naší pastoušky Dvořka a náladu mi zas krapet zlepšil :o)

V nedělu se jelo zas směr Špindl, a jel s náma aji beránek, vyfotil se se sjezdovkou, za volantem a pak byl sežrán účastníky výjezdu a přiznávám, že teda z větší části mnou...však byl taky dobrý!:o))) Fotodokumentace v albíčku:o)