Sám Vašnosta nás pozval na rekreacu do **** Hotelu, tož moc dlouho jsem se nerozmýšlela, jestli ještě naposled zavítat do Kérkonoš. Akorát jsem se bála, jestli to budu umět bydlet v takové věci! Příslib sluníčka, a zdarma k tomu krmení, postel, vířivka a kolotoč..kdo by nejel! V pondělek jsem byla vyzvednuta v Trauči, nakoupili jsme baštu na véču, Vašnosta nám navařil báječnou čínu, no a pak začla muka, k bolesti vazů v koleni se přidala parádní alergická rýma z prachových polštářů a dek. Ráno jsem se vzbudila oteklejší než obvykle a to jsem během noci zvažovala jít spát do spacáku na balkon, nicméně k přesunu mě chyběla síla, vyfasovala jsem vysílačku a vydali jsme se za jídlem...ani snídaně mě moc nevzpružila, na svahu mě to na tom prkně ale lautr vůbec nešlo, tož jsem se přesunula za Jachťourem a slunili jsme se a povídali a baštili palačinky... odpoledne dorazila Vlaďka, tak jsem se zaradovala, že tam nejsem jediná baba, vyšly jsme si skoro až na Sněžku, ukradly Bambusovi z pokoja televizi a bylo nám fajn :o) Další den to samé, akorát že jsme se slunili na Svornosti a pak teda aji u Jachtiče :op

Ve čtvrtek jsem se sbalila batůžek a vyrazila směr Jičín, kde jsem měla potkat Kateří. Nakonec jsme se potkaly v buse už v Hořicích, já s melancholickou náladou, páč jsme předtím projížděli Miletínem, kde bydlí náš drahý Lizárdoš a kde jsme toho tolik zažili :o) V Jičíně jsme ještě měly spoustu času, než nám jel vlak, takže jsme prošly městečko, nakoupily maseno a chleba na grilování, poplakaly si v Jičínským Uhlí sportě, no a pak tradá na vlak a honem do Libuně, odkaď se nám pořád nedostávala zpětná reakca, jestli nás vůbec čekají...Už při pohledu z okýnka vlaku, jsem věděla, že tady se mi líbit bude! V Libuňi nás přivítala teta Janinka a Jarda a taky ridgebackčí dáma Aretka, byl nám přidělený modrý apartmán, povídalo se a pak se naša dámská skupinka přesunula na náves na HOLBU!!! kdo by to byl řek, v tomtok kraju a naše pivo z Jeseníků!!! Libuňská topinka doplnila již tak nádherný večer, nestíhaly jsme utírat slzy od smíchu (savý textil aspol.)...večer jsme ulehly s Kateří na manželské lože a naša malá dovolená mohla začít :o)))

Ráno s obavama před chystaným véletem na kolech za babičkou Maruškou do Úlibic(e) dofukujeme kolo mojeho bajku SCOTT-BOULDER, Jarda vnáší další pochybnosti oznámením, že jedno z těch kol bude možná ucházet, ale že neví které, do toho historky o tom, jak Kateří s tetou Janinkou bloudily po kraji...mno dušička ve mě se zmenšovala...nicméně cesta to byla příjemná, s kopou srandy, páni pokrývači střechy v Radimi nám zazpívali, viděly jsme pohřební průvod s dechovkou, byly jsme se kouknout na domeček v Dřevěnic(i)ích, kde kdysik Kateří s Maličkým bydleli, na kruháču kousek od babičky Marušky mě okouzlila přehlídka sádrových výtvorů viz. foto

a pak už nás uvítala babička s obědem a "nepovedenou" buchtou, které jsem sežrala asi půl plechu, Deny a Atos ridgeback jinak bydlící u Janinky. Prošly jsme se k hnojáku, kde kdysik málem utonul Maličký a přišel tam o své nové nazouváčky, navštívily jsme dřevěnici po prababičce, kde, až si mě Maličký Čumáček :op jednou veme, budeme bydlet :o))) a tak. Zpáteční cesta taky proběhla bez problému, akorát ty brzdy, co nebrzdily, nám trochu dělaly vrásky na čele ( Mandi, vidíš v dálce tu křižovatku? Tam budeme odbočovat doleva!...Dobře, tak já si už teď začnu přibrzďovat,ať stihnu zatočit....Mě se chce čůrat, tady za tou zdí by to šlo! Jenže to už neubrzdím!!!!!) Večer procházka do osady Šidloby a grilování.

Sobota - Prachov..moc pěkné, prošly jsme teda sice asi jenom část,ale však já tam nebyla naposled, v Turistické chatě na nás čekal oběd hodný nás princezen, poslaly jsme do Uhlí pohleda a mazaly jsme zas do Libuně a čekal nás přesun do Ádru. Nakonec nás do Jičína svezl Ondřej, Jardův syn, o kterém jsem dozatím pouze slyšela, tož jsem byla ráda, že jsem toho pobledlého chlapce aji viděla :o))

V autobuse se rozhodujeme, že se staneme řidičkami autobusu na trase Nová Paka - Jičín, na popud inzerátu na dveřách autobusa, vyvíjíme teorii, jak všecko bude probíhat, jak se budem zdravit a že Kateří chce mít za předním sklem takovou tu SPZ s nápisem Divoká Kateří...mno v Trutnově vysedáme uslzelé a s bolavýma bříškama od smíchu, vyzkoušejte se někdy smát hodinu v kuse!!! Toď už nás čeká Robošek, oznamuje, že nám nezbylo nic na večeřu, Burda, že spadla ze skaly a jela do nemocnice a pouští nám videjo s Fjantíkem,jak se deset minut odhodlává ke slanění :o)))

Leňa má nakonec dle rentgenu naštíplou kostrč, vítáme se se zbytkem Olomoučáků a Šumperáků a míříme k Tošovákovi. Biňosek mi krade gumičku z vlasů a snaží se o jeho oblíbený trik, hledej gumičku v Bínovo gaťách, ale ten já už dávno znám a proto nehledám :o)

Ráno bašta, fotbálek, skály...Bubákovo hláška při pohledu na spacák Kateří, který ji dovezl Roboš :" A v téhle moskytiéře spal kdo???" pravda kolem šesté měli všici spacáky obalené

namrzlou jinovatkou...chudák Kateří se ani nestihla za celou nedělu rozmrazit a už zas začlo zapadat slunko...my jsme cosik polezli a šlo se zas jíst a opět za kulturou, nejdřív jsme zaparkovali U Peňáka, kde se někteří z nás pokoušeli o hru na didgeridoo, následoval pokus vecpat se k Tošovákovi a ústup do Tunelu...

Velikonoční pondělí, výprask, obvinění Biňosa, že prý jsem mu schovala pomlázku za stromek u cesty já, přitom to byla je podlá teta Běta!!!Procházka po Ádru, obědoš a odjezd dom...moc pěkné to bylo všecko :o)